Čištění digestoře se nevyhýbejte
Pravidelné čištění digestoře je důležité především u těch, které fungují na recirkulačním systému, kdy se nasáté výpary čistí pomocí speciálních filtrů, a do místnosti je vypouštěn vyčištěný vzduch. V našich domácnostech právě tento typ digestoří převažuje, protože ty, které mají odtah vzduchu ven, potřebují přímé napojení na komín, kterým odcházejí výpary pryč, a nevracejí se vyčištěné dovnitř.
Zvláště v domácnostech, kde se pravidelně a hodně vaří, jsou dnes digestoře nutností, protože odvádějí z kuchyně páru a v případě plynových sporáků i zplodiny vznikající hořením plynu. Proto se vyplatí pravidelná očista, aby digestoř správně fungovala a vydržela maximum své životnosti.
Pomohou i jedlá soda a ocet
Podobně jako u sporáku nebo kuchyňské linky je na místě několikrát v týdnu rychlá povrchní očista vlhkým hadříkem – třeba jen vlažnou vodou. Tak zabráníte tomu, aby se běžná nečistota hromadila na povrchu digestoře. Pokud je její povrch z nerezu nebo chromu, dbejte důsledně, abyste nepoužívali prostředky, které by ji poškrábaly. Vyhýbejte se také saponátům s obsahem alkoholu a chloru. Nicméně nejběžnější plechové a plastové digestoře jsou v tomto ohledu odolnější než nákladnější kovové varianty.
Jednou za měsíc až dva nastane čas, kdy byste měli vzít čištění digestoře doopravdy „z gruntu“. Což znamená nejen vyčistit důkladně vnější plášť, ale také tukový filtr. Ten je v moderních digestořích většinou kovový, takže poté, co ho vyjmete ven, pomůže s jeho mytím myčka puštěná na mírnější teplotu.
Ale i bez myčky to není žádná věda, stačí celý filtr ponořit do nádoby s teplou vodou a saponátem, případně nějakým šetrným odmašťovadlem. V lázni ho ponechte asi hodinu, pak už stačí ho jenom opláchnout a nechat oschnout, protože filtry se nesmějí vracet zpět do digestoře vlhké.
Pokud je filtr hodně znečištěný, můžete si pomoci osvědčenými prostředky našich babiček, kterými jsou jedlá soda nebo ocet, případně kombinace obou. Pokud selhaly i ony, vyzkoušejte roztok s amoniakem, kdy postačí cca na 3,5 litru vody malý hrneček amoniaku. S drobnými, ale urputnými nečistotami si docela dobře poradí jemný dětský kartáček na zuby.
Nezapomínejte na filtry
Starší a levnější digestoře mívají textilní filtr, který v žádném případě nepatří do myčky nádobí. Vložte ho do nádoby s teplou vodou a přidejte běžný saponát na nádobí. V tomto roztoku ho ponechte podle toho, jak je znečištěný. Poté ho jen stačí propláchnout pod teplou vodou, ale nepoužívejte kartáčky a drátěnky, protože byste ho poškodili. Opět počkejte, až uschne a vraťte ho do digestoře.
Mnohé recirkulační digestoře mají filtr uhlíkový, což je skvělé, protože uhlík je nejlepším přírodním pohlcovačem pachů a toxinů. Čistí se podobně jako filtr textilní, za pomoci teplé vody a běžného saponátu, opět bez použití kartáčů a drátěnek. Uhlíkové filtry se nesuší postupně, ale nejlépe v elektrické troubě při teplotě mezi 75 až 100 o C. Pokud nemáte elektrickou troubu, pomůžete si třeba rozehřátým radiátorem, nikoliv ale sušením na přímém slunci.
Filtry digestoří mají pochopitelně omezenou životnost, ale ty kvalitní kovové vydrží většinou stejně dlouho jako samotný přístroj. Uhlíkové filtry se mění většinou po 5–6 čisticích cyklech, záleží na jejich kvalitě, intenzitě používání i na tom, jak šetrně jste k jejich očistě přistupovali. Nejméně vydrží filtry textilní, maximální životnost těch kvalitních je kolem 200 hodin provozu, běžnější je ale trvanlivost spíše na dolní hranici – kolem 100 provozních hodin.
