Můžeme samozřejmě hotovou směs koupit, ale v poslední době se množí na její kvalitu stížnosti. Já osobně mám zkušenost, že místo zeminy jsem si koupila asi mykologický základ, protože mi narostly houby větší než v lese. Od té doby si připravuji substrát vlastní. Seznámíme se se základními druhy zeminy:
Květinová výzdoba: inspirativní fotogalerie
Pařeništní zem
Vzniká z rozleželého (alespoň dva roky zrání) hnoje, který původně sloužil k např. zahřívání pařeniště. Je velice výživná a kyprá, ve směsi s pískem vyhovuje většině rostlin.
Kompostní zem
Vzniká kompostováním rostlinných zbytků, které se musí několikrát přehodit, což přispívá k lepší kvalitě a kompaktnosti. Můžeme ji prolévat hnojůvkou, nebo obohatit přidáním vápna. Je výživná a těžká.
Listovka
Vzniká přírodním tlením, zejména v bukových lesích. Uměle ji vytvoříme i z listí shrabaného na zahradě. Jedná se o kyprou, různě porézní zem. Neobsahuje humusové kyseliny a je vhodná pro orchidee, gloxinie, kapradiny, begonie
Vřesovka
Vzniká rozkladem vřesu, borůvčí apod. , uvítají ji azalky, střevíčníky a opět vřesy.
Rašelina
Buď ji koupíme nebo nasbíráme v rašelinných oblastech. Hodí se pro azalky, kamelie, rododendrony a další.
Drnovka
Základ sebereme na louce, drnové cihly rozsekáme, promícháme s vápnem a kravincem, často přehazujeme. Je těžká a hodí se při přesazování růží, juk, brslenů, karafiátů, palem, petunií, amarylisů apod.
Písek
Nemá výživné hodnoty, ale přidává se do těžkých půd, aby se staly sypkými a propustnějšími. Hrubší písek slouží i jako drenážní vrstva proti přemokření rostliny.
Z výše uvedených, dobře rozleželých ingrediencí, si namícháme vlastní půdu dle požadavků jednotlivých rostlin. Většinou je nepoužíváme samostatně, ponoříme se do alchymie půdy a vykouzlíme tu nejlepší. Proto je třeba dobře znát nároky rostlin, alespoň co se týče kyselosti půdy.
