Co zdaněním získá stát?
Expertní tým pod vedením poslance Martina Doktora odhaduje, že by takto mohl stát vydělat ročně přibližně 2,2 miliardy korun a navíc by se tak vyřešil dlouhodobý problém s vysokými náklady státu na stavební spoření.
Jak jsou na tom Češi se spořením?
Podle údajů Evropské asociace stavebních spořitelen je Česká republika s počtem 5,3 milionu smluv druhá na světě v počtu uzavřených smluv, což pro stát znamená roční výdaje na příspěvky okolo 15 miliard korun. Není se tedy čemu divit, že se teď snaží výdaje eliminovat.
Proč stavební spoření tolik láká?
Na finančním trhu existuje celá řada spořících a investičních produktů, které lze využít ke zhodnocení volných finančních prostředků. Stavební spoření je ale jedním z nejméně rizikových produktů, a navíc se zajímavým výnosem. Standardní úrok, který v současnosti stavební spořitelny poskytují je ve výši 2% za rok. Navíc vklady jsou u stavebních spořitelen pojištěny až do výše 90 %. Důležitým prvkem, který zvyšuje atraktivitu stavebního spoření je státní podpora. Její výše je v současné době 15% z uspořené částky v příslušném kalendářním roce, maximálně však z částky 20 000 Kč. To znamená, že maximální výše státní podpory za jeden rok je 3000 Kč. Díky ní činí efektivní úrok ze stavebního spoření podstatně více, než výše zmíněné 2% ročně. Neméně důležitý je i fakt, že nakládání s uspořenými penězi včetně státní podpory není po splnění zákonných podmínek na minimální dobu spoření (v současnosti 6 let) jakkoliv omezeno.