S jedním univerzálním nožem určitě nevystačíte. Sice ho budete brát do ruky nejčastěji, ale na některé činnosti potřebujete nůž s vlnitou nebo silnou krátkou čepelí, jindy je třeba podélně zaříznout dlouhým řezem. Jaká je tedy sada pro pohodlí v kuchyni?
Typy nožů – k čemu se hodí?
Univerzální nůž je menší, má rovnou silnější čepel s kulatou špičkou a hladké ostří. Uříznete s ním vlastně všechno, ale jak už to u univerzálních pomocníků bývá, nic úplně dokonale. Porcovací nůž je určený na řezání masa. Je silnější a jeho špičatá čepel by neměla být ohebná. Na chléb a těsta potřebujete naopak nůž s dlouhou, pružnější a vlnitou čepelí s vroubkovaným ostřím, které měkkým chlebem snadno projede. Krátkou, asi deseticentimetrovou čepel má nůž na krájení zeleniny. I tady je vhodné vroubkované ostří – oceníte ho při krájení měkčí zeleniny, třeba rajčat. Jeho dvojčetem je vykrajovací nůž s tenkou čepelí a ostrou špičkou – na brambory, zeleninu, ale někdy i na odstranění tučného kousku masa nebo malé chrupavky. Když jsme u masa, nesmíme zapomenout na steakové nože – jeden nestačí, protože je budeme dávat k talíři na krájení pěkných šťavnatých steaků. Jsou krátké, asi jako jídelní, a mají slabé vroubkované ostří.
Sekáček má použití jasné – bez něj si neporadíte s kostičkami, chrupavkami, rybími páteřemi. Nůž s kulatou špičkou a širokou měkkou pružnou čepelí se hodí na rozetření česneku. Naopak krátká široká špičatá pevná čepel se používá na sekání bylinek. Speciální nůž s otvory na čepeli je na sýry – ty se tak k němu nelepí. Na konci má vidličku na napíchnutí plátku sýra. Nakonec nesmíme zapomenout na škrabku na brambory a zeleninu. A každá hospodyně ví, jak často se hodí v kuchyni i silné nůžky – ustřihnete s nimi jak roh nápojového kartonu, tak zauzlovaný sáček s pečivem, ale také bylinky ze zahrádky nebo květináče. Co ještě? Přece pořádný brousek – ruční nebo elektrický, v každém případě vždy po ruce, protože pokud máte ocelové nože, sem tam je potřebujete přibrousit.
Kuchyně – velká inspirativní fotogalerie
Ocel nebo keramika?
Keramické nože se na trhu v poslední době rychle prosazují. Mají své výhody – na rozdíl od oceli se například při krájení zeleniny a ovoce neničí vitaminy. Také se o nich říká, že vlastně nepotřebují brousit – s tím ale opatrně. Vydrží sice déle ostré než ocelové, ale jednou na ně také dojde a otupí se. A pak je malér, protože tvrdost materiálu je taková, že na ně vlastně žádný brousek neplatí. Pokud chcete opravdu perfektní nože, můžete sáhnout třeba po ručně kovaných japonských ocelových. Jsou trošku jinak tvarované než naše běžné evropské, mají obecně širší čepele, ale pokud si takové pořídíte, získáte kuchyňské náčiní na celý život. Většina z nás si ale vystačí s dobrými nerezovými noži. Tady jednoznačně platí, že vysoká cena značí vyšší kvalitu. Pořádný kuchařský nůž nepořídíte za méně než několik set korun.
Dobře umýt, dobře uložit
Mistři kuchaři nedovolí na své nože nikomu ani sáhnout. V kuchyni by to mělo být stejné. Ať se někdo z rodiny opováží použít váš nůž třeba na uříznutí provázku nebo řezání krabice! Na to má mít jiný nůž v nářadí. Kuchyňské nože mají svou vlastní hygienu – i proto je skutečně dobré používat různé na chléb, zeleninu, sýry a maso. Na čem krájet? I když se vám možná líbí sklokeramická prkénka pro jejich snadné mytí, nožům jednoznačně lépe svědčí ta stará dobrá dřevěná. Na nich se zdaleka tolik netupí – ostatně ani to, co krájíte, po nich tak snadno nesklouzne, jsou tedy praktičtější i z tohoto úhlu pohledu.
Kuchyňské nože zásadně nepatří do myčky – jednak to poškozuje jejich ostří a jednak ony samy by mohly něco poškrábat. Umýváme je ručně, houbičkou nebo jemným hadříkem, na mastnotu použijeme kapku saponátu, který velmi dobře opláchneme nejlépe proudem vody. Když vám na čepeli něco přischne nebo se nalepí, nechte to odmočit a lehce odstraňte – s nožem nikdy nemanipulujte násilím, oškrabováním nebo pískem. Kvalitní nerezové oceli nevadí chvilka namočení ve vodě – při nákupu ovšem zvažte také to, jak je čepel vsazena do násady – ať už jde o dřevo nebo plast, důležité je, aby zde nevznikaly moc velké mezírky, kam by se usazovala špína.
Nože ukládejte buď do původních obalů, v nichž jste je koupili, nebo jim dopřejte pro ně vyhrazený prostor. V zásuvce se jim dařit nebude – ostří se budou tupit. Platí prostě co nůž, to vlastní místo. Ideální jsou stojany z tvrdého dřeva s vyfrézovanými drážkami na různé typy nožů. Někdy se prodávají zároveň s větší či menší sadou, jindy si musíte vybrat, jaký stojan se hodí právě vám na ty nože, které v kuchyni používáte. Jiné šikovné řešení je magnetická lišta, umístěná nad kuchyňskou linkou (tedy pokud máte nože ocelové, samozřejmě, keramika na magnetu držet nebude). Nad lištou potřebujete dost místa, aby špičky nožů otočené nahoru nebrnkaly a nepolámaly se o nějakou skříňku nad nimi. Lišta tedy patří spíš do větších kuchyní, zatímco pro šikovný stojan se vždycky najde kousek místa na lince, nebo ho pověsíte na zeď.
Text: Gabriela Koulová
Foto: thedealdepot.ca, kitchenknifereview.info, pozadzides.com, bombayharbor.com, premium-partners.com, watanabeblade.com, sakaikanamono.trustpass.alibaba.com, balticnordic.com, rolostore.com, hoosierroots.wordpress.com, foodwithlegs.com
