Kořenová zelenina samozřejmě koření velice mělce, to jistě napadne i zahrádkáře začátečníka. Voda je u ní proto hned, takže dávejte pozor, abyste ji nepřemokřili nebo snad nevyplavili. Zároveň ale platí, že vrchní vrstvy půdy vysychají dříve, proto především v období sucha dbejte na to, aby vám zelenina neuschla.
Jak zalévat zeleninu: mělce kořenící
Do skupiny mělce kořenící zeleniny tedy můžeme zařadit celer, pórek, petržel, cibuli nebo ředkvičky. Jistým překvapením může být mělkost, se kterou koření i druhy zeleniny, které mají plody nad zemí, například kukuřice nebo špenát.
Také hlávkový salát nemá příliš dlouhé a hluboké kořeny. Kořenový systém končí v hloubce dvaceti centimetrů, proto buďte opatrní nejen při zalévání, ale hlavně při okopávání. Zahrada si zaslouží vaši péči.
Jak zalévat zeleninu: středně kořenící
Fazole a košťálová zelenina je v zemi ukotvena až půlmetrovým kořenovým systémem, k té proto tolik opatrní jako třeba k salátu být nemusíte. Takto hlubokým kořenům stačí méně závlahové vody, ne ale zase příliš málo – musí se dostat k hlavní kořenové oblasti.
Ke středně kořenící zelenině řadíme překvapivě i mrkev, dále pak okurky, hrách, papriku nebo zahradní bob či vodnici. Pokud budou mít dostatek vláhy, můžete se těšit na sklízení ovoce své práce.
Jak zalévat zeleninu: hluboce kořenící
Naopak chřest, pastinák, tykev, ale i rajčata, melouny nebo artyčoky mají kořeny v hloubce až více než jeden metr. Tam by neměla hlína vysychat tak jako těsně pod povrchem. Přesto ale zalévejte i takto kořenící zeleninu dostatečným množstvím vody, postačit by mělo zhruba 10 až 15 litrů na metr čtvereční.
Pokud chcete hnojit, přidejte nejlépe hnojivo přímo do zálivky, aby se živiny dostaly rovnou tam, kam mají, tedy ke kořenům. V metrové hloubce by je bez vody hledaly celkem těžko.
Martina Tlachová
Foto: blogspot.com, byexample.com, chiotsrun.com, wordpress.com, advice.com, biolib.cz
