Jaké světlo je nejlepší pro naše zdraví i peněženku?

Při výběru oken se zaměřujeme na několik stálých parametrů, to jsou schopnost tepelné izolace a propustnost zvuku nebo světla. U posledního aspektu se ale většinou zaměřujeme na to, jak světlo ovlivní vnitřní teplotu v domácnosti. Jenže přirozené světlo má také přímý vliv na naše fyzické a psychické zdraví, proto není dobré ho podcenit. Zvlášť v podzimních dnech, které jsou a budou čím dál tím kratší. Jaké typy světla tedy existují, kolik ho potřebujeme a jak na denní osvětlení budov myslí české normy?

Při dlouhých deštivých dnech počasí tolik radosti nepřinese, jakmile svítí sluníčko, tak to už je jiná, je to totiž dáno biologicky. Světlo totiž ovlivňuje biorytmus, zvyšuje výkon a zlepšuje psychiku. Ale není světlo jako světlo, je rozdíl, zda jde o umělé, nebo přirozené světlo, protože některé pozitivní vlastnosti jsou vlastní pouze světlu dennímu. Proto bychom měli dávat přednost přirozenému světlu před umělým, je-li to v našich silách.

Jaké světlo vybrat?

Z fyzikálního hlediska je světlo viditelnou částí elektromagnetického záření, které nás obklopuje. Ve skutečnosti vědomě vnímáme pouze část tohoto záření: vlnové délky mezi 380 a 780 nanometry (nm). Spektrum lidského oka je omezené, jakékoliv jiné hodnoty mimo danou mez naše oko nepostřehne. To platí pro krátkovlnné gama, rentgenové a UV záření, stejně jako pro dlouhovlnné infračervené paprsky, radarové a rádiové vlny. Sluneční světlo však obsahuje všechny tyto druhy a pro lidský organismus je nezbytné celé jeho spektrum.

Pro lepší přehlednost a rozlišení viditelných typů světla byla zavedena specifikace teploty barvy v kelvinech (K), kdy se spektrum pohybuje od 1 000 do 8 000 K. Pro příklad si uvedeme některé hodnoty:

Benefity denního světla

Denní světlo nemá vliv jen na naše psychické zdraví, ale i na to fyzické. Například prostřednictvím přímého UV slunečního záření naše pokožka produkuje vitamín D, který má vliv na hladinu serotoninu, můžete ho také znát jako „hormon štěstí“. Ten ovlivňuje řadu pochodů v lidském těle včetně emocí, nálady, paměti, spánku, bolesti, žilního systému, a dokonce i chuti k jídlu. Většina populace trpí v zimních měsících nedostatkem vitamínu D. Proto není od věci zvážit jeho suplementaci pro období krátkých a studených dní.

Čtěte také:

• Podzimní chmury zaženete správným osvětlením
• Stavíte a potřebujete mít okna hotová ještě před zimou? Možná si je zvládnete osadit sami
• Co musí splňovat okenní sklo? Jeho akustika, bezpečnost i průchod světla rozhodnou, jak se vám bude bydlet

Kolik světla potřebujeme denně?

Člověk by měl v ideálním případě absorbovat bílé světlo všech vlnových délek (o teplotě přesahující 5 000 Kelvinů) alespoň dvě hodiny denně. Převážnou část dne se nenacházíme ve venkovním prostředí, proto je umístění oken tak klíčovou záležitostí, a je tak velkou výhodou, že nám optimální umístění oken a kvalitní zasklení s maximální prostupností světla umožňuje vytěžit z přirozeného světla maximum i v interiéru.

„Celkovou prosklenou plochu lze ovlivnit i výběrem rámu tak, aby maximalizoval zasklenou plochu. Když navíc vyberete okno s jedinečnou konstrukcí, která umožňuje překrýt skoro celý rám omítkou, docílíte téměř bezrámového vzhledu,“ přibližuje možné řešení Milan Klepsa, zástupce společnosti VEKA.

Jaké jsou normy v České republice?

O důležitosti denního světla vypovídá i fakt, že je mu věnováno dost prostoru v celé normě – konkrétně ČSN EN 17037 +A1 Denní osvětlení budov. Normované osvětlení se počítá v luxech a udává hustotu světelného toku na osvětleném povrchu. Za tímto účelem se bere v úvahu světelný tok, úhel paprsku, vzdálenost a intenzita světla. Aby bylo dosaženo co nejlepších hodnot luxů, je během plánování budovy simulováno umístění oken a dopad světla. Podle ČSN EN 17037 jsou směrodatné následující tři body:

• Velikost prosklených ploch – čistá plocha skla: minimální velikost okna je 20 až 25 % podlahové plochy.
• Stupeň prostupu světla: závisí na zasklení a měl by být pro sluneční světlo co nejprůhlednější. Zastínění způsobené izolací a vnější stěnou: jak velikost profilů rámu, tak okolní konstrukce budovy ovlivňují dopad světla do oken. Tyto faktory je třeba vzít v úvahu při plánování.
• Minimální požadavky na úroveň osvětlení denním světlem: v průběhu roku musí být dosaženo úrovně osvětlení 300 luxů během poloviny hodin denního světla na polovině referenční plochy a úrovně osvětlení 100 luxů nad 95 %.

Architekti, projektanti nebo výrobci oken tak mohou zjistit, kde v budově dosahují moderní okenní systémy v kombinaci s typem zasklení optimálního podílu denního světla. Rozdíly se nachází i v umístění oken. Boční okna nikdy nedokážou místnost rozjasnit natolik, jako to dokážou okna střešní. S tímto zdrojem přirozeného světla můžete ušetřit nějakou tu korunu za vypnutý vypínač světla.

text: redakce ze zdrojů – ČSN EN 17037, Milan Klepsa, zástupce společnosti VEKA výrobce oken, foto: shutterstock