Chyba první: Špatné znalosti o potravinách
Patříte k těm, kteří skladují potraviny podle vlastního uvážení, aniž by si skutečně zjistili, jaké podmínky jsou pro ně vhodné? Přitom není pro zachování čerstvosti potravin důležitá jen teplota, ale také intenzita světla či vlhkost vzduchu.
Skladovací prostory pro potraviny by měly splňovat specifické nároky, aby nedocházelo ke zkáze jídla. Například i odchylka 1 °C může mít vliv na kvalitu potravin. Proto je důležitá stálá teplota, vlhkost a omezené množství světla. Pokud chceme například skladovat podzimní úrodu ve sklepě, je nutné zajistit, aby se teplota pohybovala v rozmezí 1 až 5 °C. Konkrétní podmínky pak samozřejmě závisí na typu potraviny a účelu skladování.
Chyba druhá: Ponechání v originálním balení
Máte pocit, že nejlepší je nechat nakoupené jídlo v obalu, v němž bylo zakoupeno? Například cereálie v igelitovém sáčku? Pak chybujete. Pravda, pro krátkodobé uchování plastový sáček postačí. Při delším skladování jsou však tyto potraviny ohrožovány vznikem plísní či výskytem různých škůdců, jakými jsou potravinoví červi či myši, pro které není igelit žádnou překážkou. Krom toho toto balení neumožňuje jídlu dýchat a zadržuje vlhkost.
Ideálně by se tyto potraviny měly na delší dobu skladovat ve skleněných nádobách s uzávěrem. Ty poskytují dostatečnou ochranu před škůdci a zároveň se do nich nedostane zkázonosná vlhkost.
Chyba třetí: Překročení doby skladování
Možná nejčastějším problémem je, že uchováváme doma potraviny mnohem déle, než je bezpečné. Nejčastěji se to stává u mražených potravin. Jistě máte doma jídlo v mrazáku delší dobu než dva roky. Přitom by ale nemělo být syrové maso v mrazáku déle než 2 až 4 měsíce, vařené až jeden rok. Ovoce a zeleninu můžeme bezpečně zamrazit na 8 až 12 měsíců.
Při zamrazování při nižších teplotách je možné skladovací dobu potravin prodloužit. Obecně platí, že na každých –25 °C dobu prodloužíme o 50 %. Tak nízké teploty samozřejmě nedosáhneme v běžných mrazničkách, ale ve specializovaných průmyslových mrazírnách.
Proto doporučujeme si každý balíček před vložením do mrazáku označit datem zamrazení. Jen tak získáte přehled, jak dlouho tam jsou. Ani u zmražených potravin nejsou enzymatické procesy zastaveny úplně, a tak i takto uchovávané jídlo podléhá zkáze.
Chyba čtvrtá: Maso na talíři
Před vložením masa do ledničky je nutné jej vložit do uzavíratelné nádoby. V opačném případě bakterie, které se v syrovém mase tvoří, kontaminují i ostatní skladované potraviny, které se tak stanou zdraví nebezpečné. Při tepelné úpravě masa se sice těchto bakterií zbavíme, ale ne všechny suroviny, které v ledničce máme, vaříme.
Čtěte také:
- Víte, jak správně srovnat v lednici potraviny? Poradíme vám!
- Jak uskladnit letošní úrodu
- Zamrazujeme úrodu. Co se dá zamrazit a co ne a jak na to, aby po rozmrazení nevznikl blivajz?
Ideální je syrové maso zalít olejem, vydrží pak v chladu 2 až 3 dny. Pokud jej chceme skladovat mimo lednici, je nutné jej posolit a uložit na chladné místo o teplotě 3 až 5 °C.
Chyba pátá: Rajčata do ledničky
Vynález lednice způsobil revoluci v uchovávání potravin, ale ne každá potravina patří automaticky do ledničky. Naopak, některým pobyt v ní uškodí. Existuje rozšířená představa, že chladit v lednici můžeme kteroukoliv zeleninu či ovoce. To je ovšem špatně.
Například rajčata kvůli nízké teplotě nedozrávají a stávají se moučnatými. Totéž platí i u brambor. Škrob se při nízkých teplotách rychle mění na sacharidy a ty se tak paradoxně kazí rychleji, než když je uchováváme ve sklepě při teplotě okolo 8 až 10 °C. Nízkou teplotu nesnesou ani banány či hroznové víno.
Do lednice bychom neměli dávat ani chleba v igelitovém sáčku. Chléb a pečivo obecně potřebuje dýchat. Sáček navíc zadržuje vlhkost, což podporuje vznik plísní.
Jak jste na tom? Děláte některou z uvedených chyb?
Text zdroj: Petr Píša expert na skladovací řešení v potravinářském průmyslu, foto: shutterstock.com
