Domy a byty se vzhledem ke stoupajícím cenám nemovitostí a energií zmenšují, ale na druhou stranu se zvětšují společné prostory, které obvykle vznikají spojením kuchyně, jídelny a obývacího koutu. Vzniká tak novodobá světnice, kam je situován veškerý společenský život rodiny. Vaří se tu, jí se tu, povídá se, sleduje televize a přijímají návštěvy.
Praktický předěl
Jednotlivé funkční zóny se obvykle opticky oddělují pomocí výmalby, podhledů nebo podlahy. Oblíbeným způsobem, jak vyčlenit kuchyňský kout, se staly ostrůvky. Krom toho, že jim lze vtisknout zajímavý design a udělat z nich ozdobu interiéru, je lze využít jako další pracovní nebo jídelní plochu, případně obojí zároveň.
Ostrůvky mohou mít stejnou výšku jako ostatní pracovní plochy v kuchyni, nebo může být pult směrem do místnosti zvýšený, aby tak zakryl nepořádek vzniklý při vaření. To se cení zejména při neohlášených návštěvách.
Nejen k práci ale také k jídlu
Malé kuchyně jsou nešvarem našich domácností, a tak se počítá každý centimetr navíc, kam lze při vaření odložit hrnec, a je vyvažován zlatem. Kuchyňské ostrůvky ale už mohou být i samostatnou mycí zónou nebo varnou – v tomto případě nezapomeňte na digestoř, aby výpary z vaření nebyly cítit po celé místnosti.
Z druhé strany se přistaví židličky, kam se posadí společnost, zatímco hospodyňka kmitá po kuchyni, připravuje pohoštění a neujde jí tak nic ze společné zábavy. Stejně tak se tato místa využívají pro rychlé snídaně či obědy, při nichž není nutné prostírat stůl.
Často také můžeme vidět, jak na ostrůvek navazuje jídelní stůl: Horizontální plocha je obvykle snížená, aby se k němu daly použít běžné židle a nikoli zvýšené barové, jak je tomu, při zachování pracovní výšky. Na linku pak navazuje materiálově nebo barevně.
Stejně tak by měly jídelní židle nebo prostírání korespondovat s vybavením obývacího pokoje, například polštářky na pohovce či závěsy. Dojde tak k nenásilnému propojení všechny tří zón pomocí sjednocení drobných detailů.
