Při úzkostlivé péči, v tomto případě vydatném zalévání, se podařilo udržet rostliny v květu a trávníky zelené. Že ne však každý to štěstí měl, dokazují doslova vypálené mapy v mnohém trávníku. A co můžeme pro naši zahrádku udělat v srpnu?
Vhodná doba k množení
Srpen je měsíc, ve kterém zakládáme úspěch okrasné zahrady na příští rok. Vybavíme se ostrým nožem ( nůžky raději nepoužíváme, jelikož při ustřižení smáčkneme a poškodíme stonky, špatně pak nasávají vodu, vadnou či nekoření) a vydáme se na lov kvalitních řízků. Pod pojmem kvalitní se rozumí polovyzrálé dřevo. Příliš měkké uhnije a pro množení se nehodí. Vybrané řízky namočíme do růstového stimulátoru a zapíchneme do připravené zeminy. Půdu udržujeme vlhkou, ne však přemokřenou, ve stínu, ideálně ve skleníku. Hortenzie, muškáty, oleandry, vistárie a další během asi tří, čtyř týdnů pustí kořínky. Řízky lze vložit jenom do sklenice s vodou, v tomto případě máme větší ztráty, ale v krajním případě je to také vhodná možnost. Podobným způsobem se můžeme pokusit o rozmnožení růže. Řízek opatřený stimulátorem opatrně umístíme na stanoviště, zalijeme a přikryjeme pětilitrovou lahví. Zda jsme byli úspěšní, se dozvíme až na jaře příštího roku. To napětí za pokus jistě stojí!
Okrasná zahrada u domu – velká fotogalerie
Jiným způsobem vegetativního množení je hřížení. Volíme ho u rostlin, jež obvykle pomaleji koření, např. pěnišníky, přísavníky, vistárie, zimolezy a jasmíny. Vybereme vhodnou větev, skloníme ji k zemi, upevníme do půdy a zajistíme proti navrácení do původní polohy. Lze i mírně narušit kůru jemným řezem. Na zakotvenou část nasypeme zeminu a opět počkáme do příštího roku. Po úspěšném zakořenění odřízneme hříženec od matečné rostliny a jeden rok pěstujeme na původním místě. Až v dalším roce lze vzrostlou rostlinu umístit na stálé stanoviště.
Trvalky a bylinky můžeme množit dělením trsů či stonkovými řízky.
Okrasné zahrady – velká inspirativní fotogalerie
Péče o květiny nekončí ani v srpnu
Srpen je poslední měsíc, kdy rostliny hnojíme (draselnými hnojivy), nadále však odstraňujeme odkvetlá květenství. U chryzantém a jiřinek vyštipujeme postranní poupata, abychom docílili mohutných květů.
Upravujeme živé ploty z opadavých i neopadavých dřevin. Vhodný v tuto dobu je tvarovací zásah v porostu tújí a i jiných jehličnanů.
Pozornost věnujeme i truhlíkům a závěsům. Vyžadují plné hnojení, bohatou zálivku a odstraňování odkvetlých a suchých částí. U bujně rostoucích, např. fuchsií zaštipujeme růstové vrcholy. Petunie nyní mají sklon k vyholování a tak je bez milosti hluboce seřízneme. Brzy znova obrostou a pokvetou do zámrazu. Pokud žloutnou listy, pravděpodobně v půdě chybí železo.
Jindříška Kodičková
Foto autor
