Ve volné přírodě rostou sukulenty ve škvírách skal nebo mezi kameny. To musíme respektovat a připravit i těm našim doslova asketické prostředí. Spoustu kamenů, zeminy jako šafránu a úmorné sucho. Sukulenty zde dobře přežijí, ale plevely nedostanou šanci. Skalka se stane téměř bezobslužnou.
Nejvíc času a námahy investujeme do založení skalky. S výhodou zvolíme strmé, svažité místo orientované k jihu. Pokud není půda přirozeně propustná, raději ji odspodu izolujeme. Použijeme třeba vrstvy silného igelitu nebo staré linoleum. Pod skalku dobře ukryjeme i stavební suť, která se stane vynikající drenáží. Je třeba jen dávat pozor, aby ostré úlomky cihel na více místech neporušily izolaci. Tím přípravné práce skončily a nyní můžeme popustit uzdu fantazii.
V okolí se podíváme, jaké horniny zde převládají. Je ideální dodržet přirozenost a volit kameny, jež se vyskytují v místě a zbytečně nekombinovat různorodý materiál. Dáme raději přednost jednomu druhu, ať už pískovci nebo žule, ale vybíráme roztodivné tvary i různou velikost jednotlivých kamenů. Při pokládání kamenů pamatujeme také na to, že musíme do skalky občas vstoupit a sem tam vhodně umístíme ploché nášlapné kameny. Skalka upoutá nejen osazením, ale právě i kameny, proto jejich výběru a umístění věnujeme velkou péči. Do skalky můžeme nainstalovat malé magické stavbičky, třeba menhiry ( vysoké stojící kameny), pokud na ně položíme štíhlé kamenné překlady, vznikne tajemný Stonehenge. Mějme neustále na paměti, že méně je více.
Velká inspirativní galerie rostlin
Mezi kameny do škvír zasuneme kořínky rostliny a pak zasypeme písčitou chudou zeminou a upěchujeme. Postupujeme odshora dolů, abychom nezasypaly již zasazené. Méně rostoucí druhy umístíme nahoru, polštářovité spíše dolů. Cibuloviny sázíme dostatečně hluboko, aby nevymrzly. Mohutnější rostliny potřebují větší množství zeminy. Na této skalce lze i letnit doma rostoucí sukulenty, od jara do podzimu ji zpestří. Vkládáme je i s květináčem do vhodných prohlubní a zasypeme zeminou.
Sukulenty musí pocházet z mírného pásu a být stoprocentně mrazuvzdorné, aby vydržely i naši lezavou, mnohdy vlhkou zimu. Volíme z různých druhů netřesků (Sempervivum), nejkrásněji bývají vybarveny v pozdním jaru, atraktivní jsou i v době květu. Vděčně, někdy až moc, rostou rozchodníky. V rozrůstání jim bráníme velkými kameny. Obohacením budou kosmatcovité sukulenty z jižní Afriky, např. šruty. Ty sice zmrznou, ale napřesrok je snadno ze semínek opět vypěstujeme. Subtropické sukulenty, jež jsme si přivezli z dovolené u moře a chceme je zachovat, musíme na zimu uložit v bezmrazé místnosti, jinak z nich zbude břečka. Skalku doplníme kvetoucími kosatci, modřenci, snad i tulipány, ale vybíráme nízké a drobné odrůdy.
Právě teď na podzim je vhodná doba na založení skalky. Máme dvě možnosti. Buď riskneme, že babí léto bude dlouhé a milosrdné a skalku částečně osadíme. Pokud by něco přes zimu nepřežilo, na jaře lze škody napravit dosazením. Druhá, možná spolehlivější možnost je ta, že nyní skalku pouze založíme, necháme ji usadit a květiny zasadíme až na jaře.
Jindřiška Kodičková
foto autor
