Jedním značně choulostivým vřesovcem je vyšší bordově, bíle i fialově kvetoucí Erica gracilis. V současné době ji hojně nabízejí např. v OBI. Protože bývá umístěna mezi ostatními vřesovci a vřesy, neomylně pro ni sáhneme pro její úchvatnou krásu. Vyznačuje se kromě záplavy malinkatých zvonečků i jemným čárkovitým olistěním, které však květy zcela potlačují. Na neznalé kupující se ale chystá malá zrada. Pokud tento vřesovec zasadí ven do skalky, na jaře se s ním již nesetkají, protože v našich zimách umrzne. Tento druh nesnáší dlouhodobější pokles teploty pod nulu – optimálně roste v rozmezí 5 – 10°C. Na rozdíl od svých příbuzných má také rád bohatší zálivku.
Velká inspirativní galerie rostlin
S Ericou gracilis tedy musíme zacházet opatrně. Uplatní se na krytých terasách nebo světlých chladných verandách zasazená v nádobách. Slušet jí to bude i v truhlících ve společnosti dalších rostlin s podobnými nároky, třeba s travami, stále zelenou hebe, okrasným zelím nebo plazivou libavkou. Při přesazování do kyselé půdy nesmíme porušit kořenový bal. Po odkvětu sestříhneme pro zachování kompaktního tvaru.
Pokud roste venku, nepřečká první mrazy, ale přesto i svými suchými květy bude zářit na sněhové pokrývce. Pokud toužíme po barevné vřesové zahrádce, je nutné vysazovat víceleté a odolné vřesy (Calluna vulgaris), kvetoucí na podzim, nebo odolnější druhy vřesovců. Z nich vybereme např. vřesovec pleťový (Erica carnea), vřesovec popelavý (Erica cinerea), vřesovec čtyřřadý (Erica tetralix) či vřesovec těkavý (Erica vagans), které vykvétají brzy na jaře.
Jindřiška Kodičková
Foto Jindřiška Kodičková
