Levanduli není třeba mnoho představovat. Tento stále zelený dřevnatý, hustě větvený vytrvalý keř, který může dorůst i výšky až 90 cm, známe většinou z našich cest do středomoří. Pro osvěžení paměti snad jen poznamenáme, že levandule má dlouhé, úzké, šedozelené lístky, které jsou velmi aromatické a že tato rostlinka v polovině léta vydatně kvete svými intenzívně vonícími modrofialovými květy. Květy levandule obsahují mnoho blahodárných silic, některé zdroje uvádějí počet i přes dvě stě. Nejdůležitější z nich jsou linaloon a linalyacetát. Z dalších můžeme jmenovat např. borneol, isoborneol, cineol, geraniol či kafr. Díky nim levandule zklidňuje nervový systém, zlepšuje psychickou odolnost a má protizánětlivé účinky.
Nejznámější příbuznou Levandule lékařské je tzv. francouzská levandule (Lavandula stoechas), tento druh je jemnější a má pronikavější vůni. Setkat se s ní můžeme, jak už sám název napovídá, zejména ve Francii v Provence.
Ideálními podmínkami pro pěstování levandule jsou: lehká, spíše suchá půda a přímé slunce. To nám zaručí, že barva i aroma bylinky bude co nejintenzivnější. Levanduli můžeme množit jednak ze semen nebo rostlinnými řízky. Semena vyséváme na jaře do misky, později přepícháme a vzrostlé sazeničky (asi okolo 10 cm) vysazujeme přímo na záhon. Bylinné řízky odebíráme z již vzrostlých rostlin, a to opět na jaře. Rostliny lze také snadno množit hřížením půdy okolo stonků. Sazenice vysazujeme na záhon ve vzdálenosti zhruba 30 cm od sebe, případně pokud chceme vytvořit živý plot, můžeme i blíže. Šlechtěné kultivary se často pěstují jako zahradní okrasné byliny, jejich blahodárná složka je ale oslabená. Okrasné rostliny pravidelně sestřihujeme do požadovaného tvaru, vytvoří tak košatější keříčky. Nedoporučuje se ale sestřihávat až do starého dřeva, rostlina pak velmi těžko obráží. Levandule přezimuje i v našich podmínkách, při větších mrazech doporučujeme rostliny zakrýt chvojím a kořeny přihrnout kompostem.
Velká inspirativní galerie rostlin
–>
Z levandule užíváme květy, klasnatá modrofialová květenství, které sbíráme těsně před rozvinutím. Poté je pozvolna sušíme ve stínu či na mírném slunci. Listy levandule najdou uplatnění také v kuchyni. Můžeme je v malém množství (Pozor jsou trpké !) přidávat k dušeným masům a k rybám. Levandulové éterické oleje a nálevy jsou účinné proti kašli a bolestem hlavy či při léčbě nervových poruch. Mazaní (levandulová tinktura) má antiseptické a povzbudivé účinky. Levandulový olej je základem masážních olejů. Levandulové extrakty našly také mnohé využití v kosmetice. Levanduli, např. v látkových pytlíčcích, je vhodné umístit i do skříně, kde účinně ochrání oděvy proti molům.
Celkově se dá říci, že levandule má velké množství hojivých účinků. Koupel připravená z levandule má uklidňující a uvolňující účinky. Zmírňuje silné emoce a nervové napětí, pomáhá i při nespavosti a bolestech hlavy. Koupel připravíme tak, že si nejprve připravíme silný nálev, 50 g levandulových květů spaříme jedním litrem vody a necháme cca deset minut luhovat. Z nálevu pak připravíme lázeň. Aby takováto lázeň byla skutečně blahodárná, neměli bychom se jí oddávat déle než dvacet minut. Relaxační účinek má i levandulový vonný olej.
Bylinka také působí antisepticky, výborně hojí. Používá se při léčbě popálenin, ekzémů a plísní. Levandulová tinktura účinně zmírňuje i svalové křeče a revma. Levandulový čaj pomáhá také proti menstruačním bolestem. Čaj připravíme tak, že spaříme lžičku levandulových květů vařící vodou a necháme zhruba pět až deset minut odstát.
Levandule je zázračná opravdu na všechno. Pomůže nám tedy i při léčbě lupů či nadměrném vypadávání vlasů. Léčivou tinkturu si připravíme z 15 g levandulových květů a 100 ml 30% alkoholu. Vzniklou směs neprodyšně uzavřeme a necháme osm dní stát ve tmavém chladnějším místě. Poté přefiltrujeme. Před mytím hlavy tinkturu vtíráme do pokožky a necháme čtvrt hodiny působit.
