Už v roce 1933 se v Hitlerově mozku zrodila myšlenka na „Volks-wagen“ (Lidový vůz). Hitler chtěl jednoduché auto dostupné pro všechny občany Třetí říše. V roce 1933 schválil nákresy designéra Erwina Komendy a šéfdesignéra Ferdinanda Porscheho. Poprvé se Brouk představil široké veřejnosti v roce 1936. O dva roky později začala výroba, ale než se rozjela masově, přišla válka. Nakonec bylo vyrobeno 21 milionů těchto vozů, což mu zajistilo zápis v Guinessově knize rekordů coby nejprodávanější auto světa. Poprvé se Brouk představil veřejnosti před 75 lety 15. února 1936.
Brouk v armádě
Během druhé světové války musely výrobní linky místo lidových Brouků chrlit Brouky armádní. V továrně vznikla vojenská vozidla Kübelwagen Typ 82 (vyrobeno bylo asi 52 000 kusů) a Schwimmwagen Typ 166 (těch vzniklo asi 14 000 kusů). Auta s jednoduchým, vzduchem chlazeným motorem využívaly je třeba německé Afrika Korps v pouštních vojenských akcích.
Po válce továrnu obsadila nejdřív americká, později britská armáda. Budovy byly dost poničené kvůli bombardování. Hrozila demolice, ale britský major Ivan Hirst se rozhodl vzkřísit projekt masového auta a 22. srpna 1945 zadal první zakázku na 20 000 nových Brouků. O rok později už továrna chrlila tisícovku Brouků měsíčně.
Tehdy to ještě nebyl Brouk
Brouk se ovšem tehdy ještě nejmenoval Brouk, ale říkalo se mu Volkswagen Typ 1. Lidovou přezdívku Brouk dostal až později, Američané mu tak začali oficiálně říkat až v roce 1967.
Auto napravovalo válečné škody – Brouk zmobilizoval Evropu a pomohl Německu získat ztracené sympatie. Jeho nezapomenutelná kulatá karosérie a vzadu uložený, vzduchem chlazený motor se staly legendárními. Brouk byl ve své době svižným a téměř bezkonkurenčním vozem. Měl vše, co má lidový vůz mít – byl levný, spolehlivý, nenáročný a nerozbitný.
Manuál pro naprosté idioty
Hrdí majitelé Brouka tolerovali drobné vady na kráse, jako byl hlučný motor, malý vnitřní prostor nebo špatné topení. Brouka si zamilovali hlavně umělci, filmaři a pro hnutí hippies se v 60. letech stal spolu s VW busem „oficiálním“ autem.
Hipíci dokonce od roku 1969 vydávali vlastní servisní příručku s názvem „Jak udržet váš VW při životě – pro naprosté idioty“. Kniha byla vyzdobena psychedelickými obrázky a stála 20 dolarů.
V 60. letech byl Brouk obrovským hitem, ale pak ho začala válcovat modernější a levnější auta z Japonska. A koneckonců i Volkswagen Golf z domácí „stáje“. Hlavní výroba Brouka se proto přesunula do Mexika a Brazílie, kde se v nezměněné podobě vyráběl až do tohoto tisíciletí. Poslední VW Brouk vyrobili v roce 2003 v závodě Puebla v Mexiku.
Brouk v číslech
- Vyráběl se neuvěřitelných 65 let (1938–2003)
- Jedná se o nejdéle vyráběný vůz s největším počtem vyrobených kusů bez změny designu
- Před zahájením výroby urazily zkušební prototypy během testování 2 900 000 km
Poháněl ho vzduchem chlazený čtyřválec o obsahu 1,1 litru, který měl výkon 34 koní - Z nuly na sto zrychloval za „nekonečných“ 27,5 sekundy
- Maximální rychlost byla 115 km/h
- Spotřeba paliva 6,7 l/100 km
Čech Ferdinand Porsche
Autor Brouka Ferdinand Porsche se narodil v roce 1875 v českých Vratislavicích nad Nisou. Jméno Porsche pochází pravděpodobně z českého jména „Boreš“. Žil v Německu, kde byl členem NSDAP i SS. Po válce jej soudili jako válečného zločince, ale propustili ho na kauci a nakonec ho francouzský tribunál pro válečné zločiny shledal nevinným. Zemřel na mrtvici v 75 letech.
Jeho syn Ferry Porsche založil továrnu Porsche a rozjel výrobu slavných sporťáků nesoucích rodinné jméno. První modely, např. Porsche 365, byly Broukům hodně podobné a Porsche využil některé z jeho prvků. Podle zlých jazyků byl Ferdinand Porsche plagiátor, který slavnou konstrukci Brouka odkoukal od svého kamaráda, dlouholetého konstruktéra Tatry Hanse Ledwinky.
Ledwinka a ukradený nápad
Když Ledwinka zkonstruoval aerodynamicky tvarovanou Tatru 77, Hitlera natolik uchvátila, že Ferdinandu Porschemu přikázal sestrojit něco velmi podobného. Tak vlastně vznikla i automobilka Volkswagen, protože legendární „Brouk“ byl vůbec první sériový automobil, který její brány opustil.
Tatra na Volkswagen podala žalobu, ale když Německo obsadilo tehdejší Československo, žaloba byla samozřejmě okamžitě smetena ze stolu. Došlo na ni zase po válce. I tak se spor táhl až do roku 1961, kdy musel Volkswagen Tatře vyplatit 3 miliony marek.
Text: Alice Kavková
Foto: Shuttesrtock.com, Aleks49 / Shutterstock.com, Fotoluminate LLC / Shutterstock.com,
KANIN.studio / Shutterstock.com, Olga Popova / Shutterstock.com, Radoslaw Lecyk / Shutterstock.com, neftali / Shutterstock.com, betto rodrigues / Shutterstock.com,
Marcin Krzyzak / Shutterstock.com, Vladimirs1984 / Shutterstock.com,nop16 / Shutterstock.com
