Neměli bychom přitom zapomínat, že střechu tvoří nejen základní tašky, ale i doplňky, jako například hřebenáče s větracími pásy, větrací a prostupové tašky, okapový systém, okrajové tašky, zábrany sesuvu sněhu, klempířské konstrukce a podobně. Dále je potřeba zkontrolovat jednotlivé zlomy střechy (úžlabí, nároží), kde dochází nejčastěji k poškození, případně chybám při realizaci střešního pláště, a také veškeré prostupy.
Častější je mechanické poškození tašek
Samotná krytina (betonová taška) praskne vlivem mrazu jen výjimečně, vyniká totiž vysokou mrazuvzdorností. Tato vlastnost, udávaná v cyklech, představuje schopnost materiálu odolávat (po nasycení vodou) účinkům střídavého zmrazování a rozmrazování. Podle technické normy by měla betonová krytina vydržet nejméně 25 cyklů.

„S ohledem na opakující se cykly zmrazování a rozmrazování vlivem počasí je důležité dostatečné odvětrání střechy, aby tašky byly, hlavně právě v zimním období, vlhké co nejméně,“ doplňuje technický poradce Ing. Martin Urbanec.
Velká fotogalerie střech



















Častější je poškození mechanické, způsobené například neopatrným pohybem po střeše (stoupat je doporučeno jen na místa, kde leží taška na lati a je podepřená). Výměna poškozených střešních tašek je samozřejmě možná, ale je potřeba zejména u starších střech ověřit, zda je na trhu dostupný stejný typ tašek, v dostatečném množství a ve shodné povrchové úpravě jako ty původní.

Jak na výměnu poškozené tašky – zkuste to sami
Pokud je tedy potřeba vyměnit jen pár tašek, můžeme si s tím zkusit poradit i sami (betonové tašky se mohou ve svislém směru po sobě posunovat). Nejdříve zasuneme tašku nad poškozenou taškou po lati směrem nahoru. Potom poškozenou tašku, pokud je přikotvena, uvolníme a pootočením kolem svislé osy (aby závěs tašky obešel střešní lať) vytáhneme ven. Novou tašku nasadíme opačným postupem a vysunutou tašku vrátíme zpět na místo. Problém může nastat, jsou-li všechny tašky přikotveny k latím. Pak se musí všechny tašky od hřebene až k poškozené tašce postupně uvolnit a po její výměně za novou opět všechny připevnit směrem k hřebeni.

Během zimního období hrozí poškození krytiny v důsledku sklouzávání sněhové pokrývky ze střechy. U nedostatečně upevněných střešních prvků nebo v případě absence sněhových zábran se některé prvky mohou ze střechy doslova vytrhnout a střešní plášť tak poškodit. Proto je třeba včas vyřešit případné neduhy střechy vytvořené například již při realizaci. Těmi jsou nejčastěji špatně umístěné protisněhové tašky nebo zábrany, neexistující ochrana střešních oken a úžlabí proti sjíždějícímu sněhu, absence přikotvení doplňků, atd.). Pojďme se na časté neduhy podívat podrobněji.
Pár důležitých výrazů:
Protisněhová taška
Jde o střešní tašku s betonovým „zachytávacím“ prstencem. Její největší výhodou oproti jiným protisněhovým opatřením je především harmonické začlenění prvku do střešního pláště. Na střeše nevznikají případné šmouhy, často viditelné u plechových zachytávačů. Zařazení protisněhových tašek do střešní krytiny je nejrozšířenější obranou proti náhlému skluzu sněhu ze střechy.

Protisněhová zábrana představuje zpravidla pozinkovaný plech s barevnou povrchovou úpravou, který se montuje přímo na střešní tašku. Výhodou tohoto typu protisněhové ochrany je možnost dodatečné montáže bez nutnosti výměny základních tašek. Množství protisněhových zábran závisí, stejně jako u protisněhových tašek, na střešním sklonu a sněhové oblasti. Schéma kladení platí stejné jako u tašky protisněhové.
Sněholam
Sněholam se skládá z nosných tašek opatřených závěsným hákem, mříží sněholamu a ze spojovacích svorek. Doporučuje se jej využít v oblastech s vysokým sněhovým zatížením, případně nad vstupy a komunikacemi u objektu. Také je možné ho používat jako ochranu střešních oken a úžlabí proti posunu sněhu. Nosná taška sněholamu i mříž jsou vyrobené z pozinkované oceli. Nosnou taškou sněholamu musí být každá třetí taška v řadě. Sněholam by měl být průběžný. V místech s větším sněhovým zatížením se může umístit dle potřeby i v řadách nad sebou.
Ochrana střešních oken a úžlabí proti sjíždějícímu sněhu
Úžlabí jsou, stejně jako atiky, vikýře, nadstavby a prostupy těles střechou, pro sesouvající se sníh překážkou. Tající a zpravidla i zmrzlý sníh, který sjíždí ze střechy, v úžlabí narazí na tašky v protější ploše a může tak zapříčinit jejich vážné poškození. Obdobně mohou být pro pohybující se sníh překážkou i střešní okna a prostupové tašky. V této souvislosti je třeba přihlédnout i k místním podmínkám a zkušenostem a zajistit, aby sníh na střeše odtával postupně. V první řadě je důležité, aby byla základní protisněhová ochrana provedena správně (především, aby byl ve střešní ploše umístěn vhodný počet protisněhových tašek nebo zábran. V dalším kroku lze tato opatření doplnit nad střešními okny a s ohledem na členitost i v ploše střechy, sněholamy.

Absence přikotvení doplňků
Přichycení tašek musí respektovat normy a pravidla pro pokrývání střech a hlavně sklon střechy. V běžných podmínkách se v ploše základní střešní tašky nepřipevňují, je-li sklon střechy 12° až 45°. Při sklonu v rozmezí 45° až 60° se každá třetí taška připevní pozinkovaným vrutem/hřebíkem skrze otvor v tašce nebo příchytkou tašky. Při sklonu 60° až 90° již musí být připevněna každá taška.
Střecha však také odolává i silovému působení větru, proto vždy musí být zejména okrajové tašky přichyceny k laťování pozinkovanými vruty. Vítr však působí nepříznivě na všechny prvky střechy a bez ohledu na sklon tak musí být kromě okrajových tašek a hřebenáčů přikotveny i další tašky – pultové, úžlabní a lomené, nášlapné, kolektorové, anténní, odvětrávací i na odkouření. Dále pak všechny tašky na okrajích střechy (u okapu, hřebene, na nárožích a v úžlabí a kolem všech prostupů – komín, střešní okno, atd.), a to buď příchytkou tašky, která je součástí střešního systému nebo vrutem (hřebíkem).
Zdroj: KM Beta