Pro správnou, a ve výsledném efektu fungující kompozici obývacího pokoje, je vhodné namodelovat život v takové místnosti. Stračí si představit, jak bude obývací pokoj fungovat, jak jej budou jeho obyvatelé užívat, co se tam bude dít a za jakých podmínek. Klasickým příkladem je tradiční verze obývacího pokoje, která jej vnímá jako společenskou místnost, vytvářející prostředí pro setkávání všech jeho návštěvníků. V tomto případě se tedy sedací nábytek orientován svým středem do kruhu tak, aby sedící byly k sobě tváří v tvář. Středem jejich setkání – posezení – pak zůstává stůl – konferenční stolek, sloužící k odložení běžných společenských nástrojů, tedy nějakých drobných pochutin či nápojů atp. Ve velkometrážních bytech, potažmo velkometrážních pokojích, je pak zajímavé umístění nějakého individualistického místa – křesla, které je mimo hlavní komunikační okruh a slouží k relaxaci, poslechu hudby a nebo nejčastěji coby „místo ke čtení“. Jako velký komfort je možné vnímat možnost jeho orientace např. čelem ke krbu. V tuto chvíli si pak jistě mnohý uživatel vybaví nejednu scénu z anglických filmů, kdy v obývacím pokoji bylo jedno centrální sezení a pro pána domu pak ještě jedno sólo hluboké křeslo přímo u krbu. Příjemnou variantou, která ale vyžaduje větší prostor a v běžných obývacích pokojích ji můžeme těžko uplatňovat, je vyřešení takového posezení jako tzv. přátelského, kdy jsou taková sólo místa dvě, v nějakém ostrém úhlu vedle sebe tak, aby nebyla vyloučena komunikace sedících, ale aby se zároveň zachovala jejich intimita a soukromí. Pak už stačí malý odkládací stolek, a když už jme si vzali jednou příklad ze staré dobré Anglie, pak tedy na takovém stolku můžeme uvítat sklenici nějakého dobrého portského vína
Velká inspirativní galerie stolů
Jinou a dnes současně nejpopulárnější variantou řešení obývacího pokoje je uvažování TV jako středobodu veškerého dění. Čtyřčlenná rodina tedy přibírá dalšího příslušníka, ke kterému se pro dosažení pohody upínají jako k příjemnému pohledu z okna, nebo do zmiňovaných „anglických“ plamenů krbu. Nemá v žádném ohledu smysl plísnit uživatele za adoraci televizní obrazovky, ale stojí zato připomenout, že by každý obývací pokoj měl mít možnost uspořádání takového setkání lidí, které je možné realizovat tváří v tvář, podobným způsobem, jako se sedí okolo stolu. Příjemný večer.
Foto Ranny architects, Frighetto a archiv autora