Přirozené, tedy denní světlo, světlo od slunce je přirozeným zdrojem energie a vitality. Ještě v meziválečném období se běžně chodilo do „slunečních lázní“, kde se muži i ženy vystavovali teplému světlu, ovšem nikoliv kvůli „chytání bronzu“, ale z důvodu výše zmíněných a samozřejmě také kvůli prohřátí celého těla. V zimně se takového slunce asi nedočkáme, ale pustit si do bytu, nebo zkrátka do obytného interiéru dostatečné množství denního světla, to můžeme. Záměrně uvádíme „dostatečné“ množství, tedy nikoliv „maximální“, neboť takové může být příjemné třeba ve slunečních lázních, ale ke každodennímu životu se mnoho nehodí. A protože se takové množství těžko odhaduje, je dobré zdroj (okno) opatřit nějako regulací, nejlépe žaluziemi či závěsy. A rozhodně stojí za to odstranit veškeré předměty, které stojí před oknem tak, že světlo pohlcují.
Nepřehlédněte! Velká inspirativní galerie světel
Pokud je ve stávající stavbě zdánlivě nemožné přivést světlo do místnosti, protože tam např. není možné z nějakého důvodu možné vytvořit oko atp., existuje řešení, o kterém jsme Vás informovali ve článku Slunce do všech zákoutí.
Umělé
Umělé světlo nahrazuje světlo přirozené a obytný interiér by měl být řešený tak, aby v době, kdy je světla dost, jej nebylo nutné používat. Stejně tak by si v tomto duchu měl uživatel být vědom skutečnosti, že umělé osvětlení vždy „dotahuje“ chybějící množství přirozeného světla do nějakých hypotetických sta procent představujících ideální světelnou pohodu. Přesvětlený interiér nebo interiér zcela závislý na umělém osvětlení není pro bydlení ideální, nikoliv snad proto, že by pod lampami a zářivkami lidem vypadávali vlasy, ale proto, že denní světlo je jednoduše přirozené, revitalizující a člověk pod ním žil tisíce, jiní říkají milióny, ale prostě rozhodě hodně let a tak nějak k němu (na rozdíl od lampičky) patří.
foto archiv autora
