Vystoupila hned na úvodním večeru nazvaném TA ARCHITEKTURA spolu s dalšími sedmi úspěšnými kolegyněmi současné scény. Vše byly tuzemské architektky mladé a střední generace a také ty, které se věnují propagaci architektury na veřejnosti.
Žena dvou velmi rozdílných povolání Sabina Měšťanová povyprávěla o svém životě i osobním i profesním životním skoku: „Po vystudování vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze jsem měla štěstí a hned po škole jsem se dostala do ateliéru DA studio, později D3A. Dělali jsme spoustu projektů, mezi ty nejzajímavější bych zařadila OC Nový Smíchov, rodinný dům ve Svinařích a rekonstrukci Richterovy vily.“
Třeba OC Nový Smíchov měl původně žít i na střeše, což asi většina lidí neví, protože původní plán investor nepodpořil: „Nahoře na střeše měla být bytová terasa se střešní zahradou, kterou ale francouzský investor nakonec odmítl provozovat, měly tam růst vzrostlé platany, bylo tam místo i na kavárnu,“ vysvětluje architektka rozdíly mezi plány a realizací.
Místo rodinného domku postavila ateliér
„Rodinný dům Svinaře, to bylo milé zadání našich kamarádů. Řekli, že chtějí rodinný domek na zahradě svého pozemku, kde vedle bydleli, ale nemuselo to splňovat půdorys klasického rodinného domu. Mělo to být něco jako pavilon nebo ateliér, kamarádka je totiž sochařka,“ popisuje příjemnou zakázku Měšťanová.
Kromě práce pro D3A se paralelně zabývala svou vlastní tvorbou: „Chtěla jsem si zařídit vlastní byt, takže jsem přemýšlela, co bych chtěla, a nevěděla jsem moc, kde si to pořídit. Vznikla kolekce poliček, křesel, lehátka, stolu, věšáku, ramínek atd. Dvakrát jsem se s touto kolekcí účastnila designbloku.“ S kamarádkou, která dělala sítotisk, vypalovala designy nejen do svého nábytku, ale pak vypalovaly i šperky a zrcadla.
Jak se dostala do kokpitu Boeingu
Kromě architektury a designu měla celou dobu i jiné zájmy. Věnovala se létání v malých sportovních letadlech: „Na začátku jsem neměla větší ambice, ale začalo mě to hrozně bavit, získávala jsem další a další kvalifikace a v roce 2008 jsem dostala nabídku, kterou jsem okamžitě přijala. Dostala jsem se jako druhý pilot do kokpitu Boeingu 737 800.“
Na létání ji fascinuje pohled na zemi s nebeské hůry: „Jsou to úžasné vizuální dojmy a inspirace pro jakoukoli další tvorbu. Kdo má v sobě stigma architektury, studuje pak strukturu nejrůznějších letišť a hotelů. S úžasem jsem sledovala optické klamy a krásy přírody, osvětlení krajiny. Uvědomila jsem si to měřítko, jak jsme malincí.“
Text: Alice Kavková
Zdroj foto: Přednáškový cyklus Architektky II, pořádá Kruh.info
