Důvodů je několik. V prvé řadě jde o možnost rozhodnout o parametrech budoucí stavby, o její tepelné izolaci, pevnosti, únosnosti či akustických parametrech. Zanedbatelná ovšem není ani výsledná cena sendvičového systému a tudíž celé stavby. Volba izolačních vlastností stěny není prakticky nijak omezena, dnes se běžně projektují a staví stěny se zateplením s tloušťkou 10, 15, 20 cm (v případě nízkoenergetických nebo pasivních domů dokonce 20 až 40 cm). Pro názornost – dodatečná izolace domu s plochou fasády kolem120 m2 deskami 5 cm stojí až 10 tisíc korun, 10 cm zhruba dvojnásobek atd.. Zvláštní kategorií zateplených novostaveb s minimálními provozními náklady jsou nízkoenergetické a pasivní domy. Masivní stěny s deskami GreyWall 033 s celkovou tloušťkou 40 cm dosahují tepelného odporu R = 8,1 m2. K/W, to znamená součinitel prostupu tepla U = 0,121 W/(m2. K).
Další výhodou použití zateplené stěny je téměř dokonalé odstranění tepelných mostů. Týká se to nejvíce přechodu svislých konstrukcí na základové pasy a desku, ve spárách, okolo okenních a dveřních prostupů apod. Řešením je právě zateplená stěna, kdy je možno postavit nosnou konstrukci bez speciálních komplikovaných detailů. Zateplené stěny novostaveb dosahují průměrných izolačních parametrů při menší tloušťce než jak je tomu u jednovrstvých konstrukcí. Pokud byste ušetřili na 1 bm stěny silné 10 cm a obvodu stavby 40 bm ušetřili plochu 4 m2 (ve dvoupodlažním domě 8 m2), pak to v konečném důsledku při cenách podlah představuje nemalé prostředky. Moderní doba zároveň vyžaduje rychlost při zachování odpovídající kvality staveb. Jenže u „rychlých“ staveb dochází například k popraskáním omítek. Pokud se ale na pevnou stěnu nalepí pružná izolační vrstva, ta se následně vyztuží armovacím tmelem s vloženou sítí a poté se nanese pružná omítka, riziko prasklin se výrazně sníží nebo dokonce zcela odstraní. Tak bychom mohli pokračovat. Jde totiž v každém případě o finance. O investici do stavby jako takové a také o všechny následné výdaje na energie, bez nichž se nelze obejít. Zastavme se však ještě u jednoho ukazatele, o němž se až donedávna na veřejnosti moc nemluvilo. Tím je používání ryze ekologických technologií a materiálů.
Jak se staví sen, fotogalerie ze všech dílů:
Kupříkladu sláma, levný materiál s nímž se snadno pracuje. Dosahuje vynikajících tepelně izolačních vlastností (40 cm slámy = 20 cm polystyrénu, balíky ze zemědělských balíkovačů o rozměrech 350 x 400 x 600 mm mají při objemové hmotnosti 90 –135 kg/m3 součinitel tepelné vodivosti z laboratorních zkoušek 0,039–0,041 W/(m.K). Příroda nabízí i další suroviny. Třeba ovčí vlnu (nevhodnou pro běžný textilní průmysl), která je schopná přijmout až 30% vzdušné vlhkosti a vzápětí ji vrátit do ovzduší, čímž plní funkci přirozené klimatizace. Měrná hmotnost vlny je 12 – 20 kg/m3, tepelná vodivost 0,040 W/(m.K). Nepříliš známým řešením je bavlněná izolace (UltraTouch), vyrobená z upraveného průmyslového odpadu zpracovávajícího džínovinu. Naproti tomu žádnou novinkou ve stavebnictví nepředstavují konopí a len. Konopné lýko v kombinaci s pryskyřičnými pojidly dosahuje pevnosti betonu. Je ovšem nesrovnatelně lehčí, pružnější a odolnější vůči přírodním pohromám. Objemová hmotnost technického konopí je 24 – 42 kg/m3, součinitel tepelné vodivosti dosahuje hodnoty 0,040 W/(m.K). Z výnosu hektarového lánu konopí se dá získat zhruba 8 tun kvalitního materiálu, postačujícího k postavení menšího rodinného domku. My ovšem hovoříme „pouze“ o izolaci. Přírodní surovinou je i celulóza a její výsledný produkt, papír. Papírové vločky ze starých novin se nafoukají mezi trámoví nebo do dutých stěn, s přidáním vody se pak hmota nanáší přímo na stropy nebo svislé stěny.
Pavel Hluchý
Foto archiv autora
