Podle nejnovějších dat Českého statistického úřadu jsou v Česku dvě pětiny domů postaveny v období mezi lety 1946 a 1990. Takto staré budovy jsou však většinou špatně tepelně izolované, kvůli čemuž se jejich interiéry přehřívají, v letních měsících až do nesnesitelných teplot. Uživatelé tak zvažují, jakým způsobem své domácnosti ochlazovat – zda využít aktivního či pasivního způsobu chlazení. Pro první princip je typické proudění ochlazeného vzduchu, které je známé především u klimatizací. Druhá varianta pak pracuje s potlačením tepelné energie a zabránění jejího vstupu do interiéru.
Zásadním problémem u starších rodinných a bytových domů jsou solární zisky procházející skrze okna. „Důležité je zastavit sluneční paprsky ještě dříve, než mají šanci proniknout do interiéru. Funkčním řešením jsou v tomto případě venkovní žaluzie, které fungují jako pasivní chlazení a zvládnou odrazit až 94 % tepelné energie. Tím dokážou snížit teplotu v interiéru až o 10 stupňů,“ vysvětluje Petr Přichystal ze společnosti Lomax, která se výrobě stínící techniky věnuje. Upozorňuje přitom na jejich rozdíl oproti žaluziím interiérovým. „Vnitřní žaluzie sice zastíní, ovšem z hlediska chlazení moc efektivní nejsou,“ dodává.
Podle Přichystala řada tuzemských uživatelů princip pasivního chlazení podceňuje a stále považuje za jedinou možnou volbu pořízení aktivního chlazení v podobě klimatizace. S ní se však zejména u zmíněných starších budov pojí rostoucí energetická náročnost, která se propisuje do nákladů. Rok od roku se tak i v tuzemsku spotřeba elektrické energie během letních měsíců stále zvyšuje. Rekordním byl přitom rok 2018, kdy byla letní spotřeba vyšší o 12 procent oproti roku 2013. „Tento růst nicméně nejde přisoudit pouze klimatizacím. Ty mají na spotřebě jistě svou roli, k nárůstu elektrické energie však přispívá také růst ekonomické situace v Česku, vyšší průmyslová výroba a obecně více spotřebičů na elektřinu,“ uvádí Roman Šperňák z energetické skupiny E.ON.
Čtěte také:
- Dům obklopený lesem. Nepoznáte, zda jste uvnitř či venku
- Dřevostavba postavená za jediný den. Jak se vám líbí?
- Zajímavá dřevostavba má hned dvě terasy – pro teplé a chladnější dny
Roste popularita světlejších odstínů u pláště budovy
Na snižování tepla má ale například také vliv barva venkovních povrchů budovy. Černá lepenka, která se používá na stavbu zdejších budov, přehřívá vzduch v mnoha vnitroblocích a zvyšuje pak i noční teploty v bytových domech. „Podle našeho testování se použití světlých barev střešní krytiny může projevit až o 15 stupňů nižší povrchovou teplotou oproti oblíbené antracitové barvě. Dále může hrát roli i tepelně akumulační schopnost materiálů, které tvoří jak plášť budovy, tak její samotnou nosnou konstrukci. Obecně platí, že budovy z těžších materiálů mají větší tepelnou setrvačnost a méně se přehřívají,“ vysvětluje Martin Čech, specialista na zelené stavění z Nadace Partnerství.
Že si uživatelé uvědomují důležitost správné volby barvy a odstínu u pláště stavby, potvrzuje i Petr Přichystal. Od dříve populárního antracitu podle něj v současnosti spíše ustupují i u dalších prvků. „Aktuálně u venkovního stínění vedou odstíny šedé, jako basalt grey, light grey či silver. Podobně jako v minulosti se i nyní lidé snaží sladit doplňky jako stínění či garážová vrata s fasádou. Proto i u ní volí spíše šedé odstíny pro menší pohlcování tepelné energie, snížení přehřívání, a tím pádem i menší náklady na chlazení interiéru,“ doplňuje Petr Přichystal.
Rostliny jako přírodní klimatizace
V posledních letech se vede diskuse také nad významem zeleně pro klima městského prostředí. Stromy a keře v ulicích totiž odpařují vodu, čímž snižují teplotu vzduchu. Na stejném principu pracují i takzvané zelené střechy, tedy plochy domů, na kterých je vysazena vegetace. „Stejně jako jakékoliv jiné rostliny se vegetace na zelené střeše snaží v horkých dnech odparem vody přes svou listovou plochu ochladit své bezprostřední okolí. Zelená střecha má tedy v létě oproti klasické ploché střeše podstatně nižší teplotu, rozdíl přitom může být až 30 stupňů. To se projeví i v interiéru pod střechou,“ vysvětluje Čech.
Přestože zelené střechy vznikly původně z estetického důvodu, dnes se řadí mezi významná adaptační opatření na změnu klimatu. Kromě ochlazení totiž také pročišťují vzduch nebo zadržují dešťovou vodu. Klimatizace se od tohoto trendu naopak vzdalují. Zvyšují totiž emise skleníkových plynů, především oxidu uhličitého, a tím přispívají ke znečištění ovzduší.
