Vypadalo to docela nedávno – vlastně před rokem v Miláně – že pořádným rozměrným „sedačkám“ už odzvonilo. Nahrazovala je křesla, křesílka a moduly, z nich se sestavuje variabilně sezení. Vlastně to platí stále, ale – kdoví, čím to je, sestavují se hlavně pořádné pohodlné pohovky, které se občas předělí nějakým tím stolečkem, aby pro pití a pamlsek nebylo daleko.
Měkké obliny
Abychom získali potřebnou délku pro malé natáhnutí, sestavují se obvykle k sobě dva kusy. Ty zase mají často po stranách čalouněné opěrky pro hlavu. Když dva kusy rozdělíme, máme dvě příjemné pohovky. Ukázková je souprava Minotti nebo třeba modul Patricie Urquioly, který Cassina představovala vlastně už loni, jen se ještě rozvinul. Nabízí vše, co taková stavebnice má mít, polštáře mají tak akorát měkké obliny a dobře se o ně opírá, v sestavě je část bez opěradla, kterou lze využít i pro odkládání, jeden delší díl, který dovolí natáhnout nohy, rohová část pro ty, kteří prostě velkou sestavu chtějí. Podobné variace se teď nabízejí i u dalších značek.
Měkkost a poddajnost ještě zdůrazňuje hojně používaný samet pro povrchovou úpravu. Stejně lákavě působí už na první pohled měkounká kůže. Různé nepravidelné a pečlivě čalouněné výběžky jsou na pohovkách pro zvýšení pohodlí.
Denní poležení
Ani sofa či pohovky označené Daybed nejsou žhavou novinkou, ale utěšeně se množí. Nejsou robustní, právě naopak, svou subtilností nezabírají příliš mnoho místa a není problém je přemístit podle toho, kde si zrovna chcete dáchnout. Jako denní postel vám ale nakonec může dobře posloužit i jednoduchý typ postele, kterou používáte i v noci. Jde jen o to, jak je přístupná a jak je pro den upravená.
Dobře zakrytá prostěradla, příjemný pléd či tenká šitá pokrývka na postel, pár menších polštářů pod hlavu… a vše je vyřešeno. I tady můžete krásně lenošit. Pardon, nabírat síly. No, a pokud povalování přes den považujete za těžký hřích a dáváte přednost klimbání v křesle, nezapomeňte aspoň na nezbytnou podnožku, vaše nohy si to i před den na chvíli zaslouží.
