Jedinou možnou a účinnou obranou proti těmto pokusům je naprosto přesné smluvní vymezení pravidel. Je přímo žádoucí rozdělit cenu za dílo na zálohu (zhruba třetina), samotnou platbu a dorovnání po převzetí dokončené práce. Smlouva by měla obsahovat rovněž případné sankce, například pozastavení platby až do doby odstranění reklamace. Celkový rozpočet by řemeslníci v žádném případě neměli překročit o více než deset procent, přičemž jakékoli navýšení, byť jen v desítkách korun, musí schválit zákazník. Naprostá většina potíží vzniká kvůli tomu, že zákazníci raději využívají lacinějších nabídek živnostníků než specializovaných odborných firem. Má to své opodstatnění – živnostník ledacos udělá bez faktury, většina z nich „umí“ sehnat levnější materiál pod rukou a navíc má melouchaření u nás tradiční podporu a pochopení. Jisté však je, že zatímco řemeslník si za nákup materiálu zpravidla počítá devatenáctiprocentní daň, firma účtuje pouze pět procent.
Jak se staví sen, fotogalerie ze všech dílů:
Mnohé o řemeslníkovi napoví už jeho jednání při smlouvání zakázky, dalším neomylným markantem je pak jeho vybavení. Není výjimkou, že řemeslník si od klienta půjčuje základní nářadí, vymlouvá se co všechno zapomněl a co má v opravě. Setkat se můžete i s „profíkem“, který velmi nahlas fandí starých a osvědčeným materiálům i technologiím, avšak problém je spíš v neznalosti sortimentu a v používání novinek. A specializace? Snad nejrozšířenější profesí je Ferda – práce všeho druhu. Živnostenský list na zednické práce pak často řemeslníka svévolně „opravňuje“ k úzké specializaci obkladače, pokrývače, tesaře, klempíře…atp. Na druhé straně to nevylučuje manuální zručnost kutilů a šikulů, kteří stejně dobře zacházejí se zednickou lžící jako s manometrem. Problém je pak s certifikací, zárukami a nezbytným potvrzením, které umožňuje uplatňovat případné reklamace. Dobrý řemeslník – profesionál rozhodně umí spočítat množství materiálu, orientuje se v nabídce trhu i v cenových relacích. Nabízí-li tudíž tzv. firma ze Zlatých stránek nebo reklamního letáčku přestavbu bytového jádra za padesát tisíc, je lepší hledat jinde. Za tuhle cenu totiž nepořídíte ani potřebný materiál.
Opravdový řemeslník s klientem předem projedná postup práce, sestaví rozpočet, upozorní na možnost výběru součástek nebo materiálu. Sami odborníci tvrdí, že to jednak patří ke stavovské cti a na druhé straně se netají tím, že je pak nikdo neruší ustavičnými dotazy proč se tohle nebo támhleto dělá právě a zrovna tak. Řemeslník stanoví postup své vlastní práce i s ohledem na navazující profese. Při rozsáhlejší rekonstrukci nebo dostavbě proto není od věci přizvat stavbaře, který dohlédne, zda zvolený postup nezpůsobí jiné komplikace. A navíc je odvedenou práci zapotřebí zkontrolovat, což laik dokáže jen těžko. Sebemenší nespokojenost s prací je nutné hlásit přímo na místě. Zákazník by měl buďto trvat na odstranění závady nebo na slevě z ceny. S pozdějšími reklamacemi bývá často potíž. Samozřejmě, že existuje řešení třeba ve vyhotovení znaleckého posudku soudním znalcem, to však představuje další náklady a v nejednom případě i následné soudní tahanice. A uznejte, že žít dlouhé měsíce v rozkopané koupelně jen kvůli zachování důkazů prostě nelze. Garance by tedy měly tvořit naprosto samozřejmou část smlouvy. Samostatnou kapitolou jsou případné škody na majetku a zařízení způsobené při práci. Řemeslník, natož firma by měla mít pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozní činností.
foto archiv autora
