Dům chráněný zemí není téměř vidět
Projekty domů chráněných zemí jsou většinou dílem zahraničních architektů. Mají mnoho podob od strohých staveb umístěných v téměř rovinatém terénu anebo jsou řešeny ve futuristickém či high-tech pojetí. Ze stavebního hlediska je nejjednodušší dům chráněný zeminou začít stavět na svažitém pozemku. Základní skelet bývá železobetonový, krytý „zelenou“ střechou. Stavba je na pozemku začleněna v zemině nejčastěji od severní, případně i z východní a západní strany, což ušetří až 60-70 % běžné spotřeby energie pro vytápění zatepleného nadzemného domu. Čelní strana je pak jediné, co obytný dům prozradí.
Zemina dům izoluje a šetří náklady
Konstrukce domu chráněného zeminou vylučuje pronikání vlhkosti, neboť kvalitní hydroizolace je nezbytná stejně, jako tepelná izolace mezi stěnami obklopených zeminou, která brání podchlazení domu. Zvláštností domu krytém zeminou je, že stěny, podlahy a strop jsou stejně teplé jako je vzduch v místnosti, takže na rozdíl od „obyčejných“ domů nemůže vlhkost v prostoru kondenzovat.
V domě zahrnutém zeminou nejsou problémy ani s větráním či vytápěním, neboť teplotní výkyvy v interiéru dosahují minimálních hodnot. Výměna vzduchu se řeší vzduchotechnikou, která neustále do místností přivádí čerstvý vzduch odsávaným vzduchem na principu rekuperace, což významně šetří energetické náklady. V porovnání s běžným rodinným domem k temperování domu dostačují kotle s nižším výkonem a tím, samozřejmě, i nižší spotřebou paliva. Vezmeme-li v úvahu, že v lednu teplota půdy v metrové hloubce klesne na přibližně 10°C a venkovní vzduch například na –20°C, dům je obklopen prostředím o teplotě o 30°C vyšší v porovnání s domem postaveným nad zemí. Nízká energetická náročnost domů chráněných zeminou umožňuje využívat alternativní zdroje, včetně solárních kolektorů jako základního zdroje tepla a ohřev teplé vody. Neomezené možnosti jsou tak i ve využívání jakéhokoli paliva podle místních poměrů – plyn, elektřina, dřevo nebo fosilní paliva.
Interiér plný komfortu, pohodlí a pohody
Ač by se mohlo zdát, že vnitřní prostory nebudou oplývat přebytkem světla, opak je pravdou. Projekt je koncipován tak, aby v domě bylo světla co nejvíce přirozeného, které dopadá do jednotlivých místností bočními okny a prosklenými dveřmi, případně světlosvody. V každém případě domy chráněné zemí splňují přísné evropské normy pro osvětlení obytných objektů.
Výhody převažují, ale …
Na první podhled pro dům chráněný zeminou převažují klady. Ano, úspora investičních nákladů v porovnání s klasickou stavbou představuje od -5 až po +5 % v závislosti na standardním či nadstandardním vybavení. Úspora spočívá v tom, že není potřeba dům dodatečně zateplovat, neboť je chráněn zeminou. Později se náklady „vrátí“ v podobě minimálních prostředků na údržbu, protože zvenku není téměř co udržovat. Proti běžnému domu chybí střecha, okapy a plocha fasády je minimální. Z hlediska provozních nákladů je úspora na energiích významnou položkou.
Každé pro mívá i svá proti a ani dům chráněný zemí není výjimkou. Projekty ani katalogy těchto domů u nás zatím nejsou dostupné, což individuální zakázku na zpracování projektu prodražuje pětkrát až osminásobně. Další nevýhodou je poměrně časově náročná výstavba a nemožnost cokoli dodatečně změnit v interiéru či exteriéru. Rozhodnout se pro dům krytý zeminou skrývá i velké nebezpečí, jestliže dojde na opravy hydroizolací, které jsou pak velmi náročné a pracné.
Autor Irena Forejtová
Foto archiv autorky
